V nemocnici

Jiří Vondrák

1:VzpomínEmám na mámu, tátu, obrázky lAmehké jako dech,
když teď lDežím v lazaretu na postHeli v obvazech,
k čemu slEmáva, polní tráva, všechny lAmásky osudné,
zemřel sHoused, co byl zprava, a ten zleva dosud nEme.
2:Včera, to mu neprominu, levý soused těžce vzdech',
potom řekl: poslyš, synu, nohu nemáš, to je pech,
nebude to pravda, že ne, nejspíš jenom špásoval,
jenom prsty uřízneme, to mi doktor sliboval.
3:Ten soused na levé straně žertuje dost neblaze,
i když mluvíval zmateně, pořád jenom o noze,
vysmívá se, prý nevstanu, nic mi nechce nalhávat,
neuvidím svoji ženu, všichni se mi budou smát.
4:Vyskočil bych z postele hnedka, kdybych nebyl mrzákem,
pěkně zčerstva toho zmetka podříznul bych pod krkem,
poprosím sestřičku znova, ať mi řekne, jak to je,
pravdu řek' by mi ten zprava, ale ten už nežije.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:29.884+00:00
Výsledky hledání: